PYL

Zrnka pylu jsou samčí pohlavní buňky rostlin. Aby se rostlina mohla rozmnožovat, potřebuje dostat pyl na pestíky v květech. Hmyzosnubné rostliny k tomuto přenosu využívají hmyz. Rostlina produkuje více pylu než je nezbytně potřeba pro opylení. Nadbytečný pyl, a případně i nektar, jsou lákadlem i odměnou pro opylovatele.
Včela přelétává z květu na květ. Na její chlupaté tělo se nachytá pyl. Za letu jej včela nohami otírá a formuje do rousek na zadním páru nohou. Aby vytvořila jeden pár rousků musí včela obletět přibližně 80 květů. Vždy navštěvuje květy téhož druhu rostlin - díky tomu je opyluje tím správným pylem. Podle barvy rousků lze určit, kterou rostlinu včela navštěvovala.
Složení pylu
Včelstvo spotřebuje za rok asi 30 kg pylu (jeden rousek váží přibližně 7 mg). Tvoří nezbytnou bílkovinnou část výživy včel. Už při rouskování jej včela míchá s malým množstvím medu, aby držel v rouskách. V úlu jej uloží do buňky. Úlové včely pyl udusávají hlavou, plnou buňku zalijí vrstvičkou medu. Při nedostatku vzduchu pyl změní své složení a zakonzervuje se. Pro včely je stravitelný rouskovaný i plástový pyl.
Kromě krmení starších larev je pyl nezbytný i pro výživu dospělých včel. Vylíhnutá mlaďuška nemá funkční hltanové žlázy, nezbytné pro produkci mateří kašičky. Proto prvních pár dní vykonává práci uklízečky buněk a přitom konzumuje pyl. Teprve potom se může stát kojičkou nejmladších larev anebo krmit matku.
Pyl je bohatý na vitamíny, minerály a stopové prvky. Jejich složení však velmi kolísá podle druhu rostliny, ze které pochází.
Obal pylového zrna je velmi odolný. Pro lidské využití látek v pylu obsažených je před jeho konzumací potřeba vrchní vrstvu narušit. Nejlépe nabobtnáním
Zpracování pylu
Rouskovaný pyl
Jeho odběr je snazší. Do česna se umístí pylochyt = destička s otvory 4,8 mm velkými. Včely jí musí prolézt a přitom ztratí pylové rousky. Včelař je odebírá jednou denně z nádoby pod pylochytem. Po pár dnech se však včely naučí pylochytem prolézat bez ztráty rousek, jsou učenlivé. I tak se pylochyt umísťuje do jednoho úlu nejdéle na 2-3 dny, aby nebylo včelstvo ohroženo nedostatkem bílkovin.
Odebraný pyl se suší nebo zmrazí. Sušením se snižuje stravitelnost pylu pro člověka. Taktéž lze pyl smíchat s medem.
Plástový pyl
Získává se vypichovaním z buněk plástu. Buďto speciálním vypichovačem nebo improvizovaně čímkoliv. Plást s pylem lze také zmrazit a pyl vylámat. Je-li z panenského vosku, může se jíst celý.
Plástový pyl je pro lidský trávicí systém lépe využitelný.
Využití pylu
Potravinový doplněk
Pro vysoký obsah vitamínů, minerálů, stopových prvků a cenných bílkovin je často pyl využíván sportovci jako doplněk stravy. Některými autory je doporučován jako podpůrný prostředek při onemocnění nebo oslabení organismu.
Chuť včelího pylu je mírně nakyslá.
Lékařské využití
• Z pylu se vyrábějí preparáty využívané k léčbě alergií. Léčba konzumací se zkoumá a ověřuje.
• Velmi často pyl pomáhá při léčbě některých problémů s prostatou. Nicméně použití pylu v těchto případech nutně vyžaduje konzultaci s lékařem, protože nezhoubný nádor prostaty naopak pyl může zhoršit.